Byla zima 1939. Bylo mi 20 let a to byl podle Fridolfa Westmana ideální čas začít s trochu více racionalizovaným tréninkem. Předtím mě tento trenér nenechal trénovat podle nějakého schématu, protože měl strach, že by mě tím zatavil.
25. ledna jsem začal trénink pro sézonu 1939 a program byl následující:
Pondělí: volno
Úterý: prořezávání stromků ve Svedjeberget 1 hodinu. Skákání přes překážky 100 krát.
Středa: procházka po státní silnici 10 km.
Čtvrtek: prořezávání stromků v Svedjeberget 1 hodinu. Skákání přes překážky 100 krát.
Pátek: procházka po státní silnici 10 km
Sobota: volno.
Neděle: dlouhá procházka lesem i po silnici na 30 až 50 kilometrů.
V neděli 12. března jsem ušel 54 km a dle deníku jsem k tomu potřeboval 58 320 kroků. Podobný program následoval do 1. května, kdy se procházka postupně měnila z chůze do běhu na 20 km.
V sezóně 1939 jsem stihl jenom jeden závod, jelikož jsem pak dostal zánět do plic a zůstal ležet v nemocnici v Strömsundu. Tím jediným závodem byl terénní závod v Östersundu, kdy jsem porazil Olle Möllera a skončil druhý za Sundessonem.
Žádné komentáře:
Okomentovat